GOLDSPALTER

Tzv. "Goldspalter" jsou ve fenotypu (viz.níže ad 1) Biewer Yorkshire Terrier nebo Yorkshire Terrier, zvířata, která nesou genotypicky ustupující alelu (ad 2) pro Golddust zbarvení. 

Oni sami nejsou "Golddust Yorkshire Terrier", avšak při cíleném páření mohou toto zbarvení předávat dále na své potomky, aby mohlo být fenotypně patrné, takže jejich potomci jsou Golddust Yorkshire Terrier. Takže alela pro barvu "Golddust" je ustupující, může být nenápadně předávána po mnoho generací, aniž by to bylo patrné, že jeden z rodičů je nosič této barvy. Barva těchto nosičů (pes, který přenáší golddust barvu na své potomky) přitom může být "Black and Tan"(černá s pálením), "Blue and Tan"(modrá s pálením), nebo "Trikolor". Přenos této alely vede však vždy k předkům "gold-weiß"(zlato-bílá). To ale, jak již bylo zmíněno, je alela ustupující, dědičnost může být za tak mnoho generací nezjistitelná, když se abnormální fenotyp u zvířat někdy v původu předků již nedá dohledat, ale po jeho předcích v rodokmenu se musí pátrat, chcete-li to vědět přesněji. V praxi můžeme otestovat přenos genu, podle jednoho homozygotního Goldträgera (takto se nazvývá fenotypový Golddust Yorkshire Terrier), společně s odpovídajícím nosičem.

U psů spadajících do F1-generace, a pak Golddust Yorkshire Terrier, je přenos genu potvrzený, dotyčné zvíře je "Goldspalter".

ad 1)

Fenotyp je soubor všech pozorovatelných vlastností a znaků živého organismu. Představuje výsledek spolupůsobení genotypu a prostředí, čili to, jak organismus v daném znaku (znacích) skutečně vypadá.
Obecně rozlišujeme znaky kódované majorgeny, na jejichž projev ve fenotypu nemá prostředí žádný, nebo téměř žádný vliv (barva očí, krevní skupiny, struktura bílkovin) a znaky kódované minorgeny, na jejichž projev má prostředí vliv velký (velikost rostliny, množství semen)…
Fenotyp = genotyp + prostředí


ad 2)

Alela (resp. allela, alelomorfa) je konkrétní forma genu. Každý gen může mít jednu nebo několikero forem: alel. Je-li alel více, jedná se o genetický polymorfismus. Obvykle se přitom jako různé alely definují jako formy podstatně odlišné ve svých projevech (drobná, ale i třeba z hlediska struktury genu rozsáhlá mutace, která nemá za výsledek dostatečně odlišnou expresi genu, se za novou alelu většinou nepovažuje).